Říkal jsem si, že by to mohl být dobrý nápad aneb jak sehnat pár desítek tisíc korun na dobrou věc

Jonáš Němec ušel za 19 dní 663 km. Šel pouť do Santiaga, trasu Camino del Norte. Na cestu by se vydal tak jako tak, ale chtěl najít nějaké užitečné propojení s jeho dobrovolnou aktivitou. A tak se rozhodl celou svou cestu dokumentovat, nasdílet na darovací server Darujme.cz a vybrat částku 30 000 Kč pro dobrovolníky, které již sedmým rokem vede v organizaci Statek Vlčkovice, o.p.s.

jonas nemec 1

Nejvíce mě zajímá, proč ses rozhodl pro sběr 30 000 Kč na darovacím serveru a jak ses na celou kampaň připravoval a následně realizoval, nicméně pojď mi prosím nejprve něco málo říct o sobě a Statku Vlčkovice. Co přesně děláš v organizaci?

V neziskovce Statek Vlčkovice jsem od roku 2010. Mám tam na starost koordinaci dobrovolníků, se kterými tam každý měsíc jedu na jeden víkend a společně spolu opravujeme a budujeme, co je třeba. Jednou za rok pak probíhá kulturní akce Vlčkovicefest, na které se dobrovolníci též podílejí. Bez nich by to nešlo.

Kolik lidí máš na starost?

Vyjde to na cca 70 – 80 dobrovolníků ročně. Ti se mohou k dobrovolné práci přihlásit zde. S nimi pak vyrazím na statek, kde manuálně pracujeme. Většinou se jedná o malování, opravování, řezání dřeva, atp. Nejčastěji s námi jezdí podnikatelé, studenti, nebo sociální pracovníci ve věkovém rozpětí 16 až 60 let. Práce se najde pro každého. I pro ty, co tvrdí, že manuálně pracovat moc neumí. Rádi je tam tomu naučíme.

Proč ses pro takovou práci rozhodl?

Dává mi to smysl. Je hezké se podílet na něčem, kde vzniká něco společensky prospěšného a co je vidět. Baví mě tahle kombinace náročnosti, různorodosti, komunikace a práce s lidmi a manuální činnost.

Z čeho jsi placen?

Jedná se o dobrovolnou práci, takže to dělám zdarma. Sem tam se organizaci povede získat nějaké prostředky, ty ovšem jsou na rekonstrukci, či podporu činností, které neziskovka realizuje. Práce zabírá cca poloviční úvazek, nicméně v kombinaci s mou současnou prací se to dá zvládnout a hezky se to doplňuje.

Vedeš skupinu lidí, kterým neplatíš. Mnoho manažerů by mohlo podotknout, že je těžké takové lidi organizovat a koordinovat. Čím si vysvětluješ, že lidé opakovaně přijíždějí a ve svém volném čase zdarma pracují?

Ke každému dobrovolníkovi přistupuji individuálně. Snažím se u každého rozklíčovat, co ho naplňuje a k takové práci ho pouštět co možná nejčastěji. Každý z dobrovolníků dopředu ví, proč a za jakých podmínek přijel. Pro někoho je to fajn způsob aktivního smysluplného odpočinku, pro někoho zase příjemná cesta, jak poznat nové lidi. No a někteří dobrovolníci, kteří k nám přijedou, zjistí, že tato práce a činnost pro ně není.

Statek Vlčkovice, o.p.s.

Nezisková organizace s posláním vybudovat svébytný a nezávislý sociální podnik, který pomáhá sociálně znevýhodněným osobám a umožní těmto osobám důstojné a zvýhodněné bydlení. Kromě sociálních aktivit se o.p.s. snaží revitalizovat obec Vlčkovice, obnovit její kulturní dědictví a pořádat zde kulturní a vzdělávací akce a zvýšit tak kvalitu života v obci. Aktivity o.p.s. stojí též na dobrovolnické činnosti. V průběhu roku pořádají pravidelné brigády jak pro své dobrovolníky, tak i pro dobrovolníky firemní, kteří přijíždějí v rámci CSR aktivit svých zaměstnavatelských společností.

Proč tedy crowfundingová kampaň?

Ono se úplně tak o crowdfunding nejedná. Rozhodl jsem se vybrat 30 000 Kč, což je průměrná roční položka, která je třeba ke koordinaci dobrovolníků a zaplacení nutných výdajů s tím spojených. K tomuto účelu byl vybrán server Darujme.cz, kde nebylo třeba vybrat celou požadovanou částku a ani nebylo třeba nastavovat odměny. Nicméně obojí jsem v rámci zvýšení šance na úspěch udělal. Účel celé kampaně byl takový, že jsem chtěl zvýšit povědomí o dobrovolnictví v naší organizaci, spojit pouť do Santiaga s něčím užitečným a vybrat nějaké prostředky na dobrovolnické aktivity.

Kdy jsi začal kampaň řešit?

S kolegy v organizaci jsme to začali promýšlet asi tak 3 měsíce dopředu. Odměny jsme se rozhodli nastavit tak, jak jsme uznali za vhodné. Moc jsme nad tím nepřemýšleli a poměrně rychle sestavili následující:

  • 150 Kč – mušle z cesty,
  • 250 Kč – pivo/káva na Vlčkovicefestu,
  • 500 Kč – pohled ze Santiaga,
  • 1 000 Kč – místo v první řadě na promítání fotek z cesty a dvě vstupenky na zimní Vlčkovice Fest 2018,
  • 5 000 Kč – VIP prohlídka Vlčkovického statku a dvě vstupenky na letní Vlčkovice Fest 2018,
  • 10 000 Kč – večeře a povídání o pouti s Jonášem.

Když se na to podívám zpětně, možná bych se nad tím zamyslel trochu víc, ale nakonec i toto stačilo, abych nasbíral částku, kterou jsem chtěl.

Jaká byla tvoje strategie šíření povědomí o kampani, načasování a následná komunikace?

O kampani jsme záměrně lidem prvně řekli až 5 dní před mým odjezdem, a to na Vlčkovicefestu, kde máme největší základnu podporovatelů. Dřív jsme to říkat nechtěli, abychom si nekanibalizovali propagaci na Vlčkovicefest. Na letáky a plakáty jsme se vykašlali, ale natiskli jsme to na program jako dopis, což se ukázalo jako vcelku dobrý krok.

Při podobných kampaní se doporučuje mít vybudovanou silnou uživatelskou základnu a mít nasbíráno mnoho kontaktů. Tys zakládal novou facebookovou stránku, kde jsi neměl nikoho…

…to sice ano, ale na FB stránkách Vlčkovického statku a Vlčkovicefestu máme dohromady několik tisíc fanoušků. Dále mám mailové kontakty na dobrovolníky a svůj osobní FB profil. To se ukázalo jako dostačující startující pozice, abych do nově vzniklé stránky získal pár stovek lidí, které má cesta opravdu zajímá a nespamoval stránky, které jsou primárně určeny k jiným věcem. Přispíval jsem pak v průměru 1 – 2 příspěvky denně a sem tam mi je sdíleli přátelé, či fb stránky, které s tím mají něco společného. Příspěvky pak v průměru vidělo vždy kolem 1 000 lidí. Největší ohlas měla ovšem videa. Tam bylo shlédnutí kolem 5 000. Se zněním příspěvků jsem si tolik hlavu nelámal. Docela se mi v tomto ověřila bezprostřednost. Když jsem uviděl něco zajímavého, tak jsem to postnul. Podle mě ten, kdo moc přemýšlí, moc toho vymyslí. Pod příspěvek jsem vždy vložil odkaz na darovací portál a hotovo.

Byla při výběru financí nějaká krize?

Naštěstí ani ne. Lidé přispívali vcelku rovnoměrně. Nejvíce mi pomohlo jedno sdílení fotky, kdy jsem byl 13,5 kilometrů před Santiagem a tento status vidělo cca sedm tis. lidí a během pár hodin se vybralo asi šest tisíc korun. Velký úspěch též měla selfie s koněm.

jonas nemec

Plánuješ nějakou komunikaci s dárci po kampani?

Ano. Každému přispěvateli jsem zaslal emailem poděkování. Dále jsem natočil děkovné video. Také budu dělat promítání a povídání o mé cestě, kam jsem všechny dárce pozval. Rád bych si jejich přízeň udržel, protože bych podobnou formu sběru příspěvků rád zopakoval. Z tohoto důvodu jsem zvolil název fb stránky neutrálně – Jonáš putuje pro dobrovolníky. Chtěl jsem něco jednoduchého a univerzálního, ale současně něco, co vyjádří tu činnost.

Co se ti při kampani vyplatilo?

Jednoznačně autentičnost. Klidně v příspěvku udělat nějakou hrubku. Ne teda schválně, ale nelámat si nad tím hlavu, když se tam nějaká objeví. V dnešním uhlazeném světě je fajn k něčemu přistoupit tak, jak to člověk v tu chvíli má.

Na závěr dotaz – je něco, co bys teď udělal jinak?

Kdybych něco udělal jinak, tak bych to asi nebyl já. Maximálně bych trochu víc promyslel ty odměny. Nicméně i ty se projevily jako dostačující. Největší zájem byl o mušli, pivo a pohled. Večeři se mnou nikdo nechtěl, to mě trochu teda mrzí :D

Jonáši děkuji ti za rozhovor, rady, postřehy a ať se daří!

Také děkuji a nápodobně!

Komentář autorky:
Jonáše jsem k rozhovoru požádala z důvodu, že mi dává smysl jeho činnost a může být pro mnohé začínající podnikatele inspirací. Přestože se jedná o nevýdělečnou činnost, principy jsou stejné. Jeho kreativní přístup k propojení příjemného s užitečným mi přišel parádní. Nenásilnou formou rozšířil povědomí o své aktivitě, zesílil fanouškovskou základnu, se kterou se dá pak dále pracovat, a vybral peníze pro dobrou věc. Pokud máte nějaký svůj vlastní projekt a k tomu plánujete dělat něco zajímavého (ať už odjet na rok pěstovat chilli do Ugandy, nebo školit nové včelaře), doporučuji se zamyslet nad podobným krokem.

Jonáš dorazil na místo srazu s předstihem. Čas na rozhovor si udělal okamžitě. Celou dobu mluvil o své cestě a práci se zapálením a nehraným entusiasmem. Jonášovi je 28 let a v současnosti pracuje jako farmář a pečovatel koní. Jeho oblíbený alkoholický nápoj je Kontušofka (???) a pivo Bernard. Maximálně jich dá 6 – 7 za večer (nicméně při testování s autorkou to vzdal u třetího piva a odstoupil ze soutěže).

Gabriela Koláčková, manažerka podnikatelského inkubátoru ČZU – Point One

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>