Plechové huby – to jsou kluci z Palíto

Dan Všetečka a Martin Kheil jsou absolventi Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity. Seznámili se v roce 2015 na studijním programu Erasmus ve španělské Seville a od té doby spolupracují na výrobě chilli omáček z těch nejpálivějších papriček na světě, které si dokonce sami pěstují, pod značkou Palíto. Vše dělají poctivě – bez konzervantů, což oceňují především jejich spokojení zákazníci, kterých stále přibývá. O tom, jak se zrodil nápad na pěstování chilli a co vše se skrývá za výrobou omáček, jsme si s kluky povídali v našem seriálu o projektech, které využívají služeb podnikatelského inkubátoru ČZU – Point One.

15937155_932867386844310_4840114150319128261_o

 

Ahoj Dane a Martine, na začátek jedna hloupá otázka, máte rádi chilli?

D: Já chilli miluju. Od mala jsem ujížděl na Tabascu a ostatních komerčních chilli omáčkách. S prvním opravdu silným chilli jsem se setkal před šesti lety, když jsem poprvé začal pěstovat chilli sám doma. Byla to Naga Bhut Jolokia a od té doby jsem pěstování chilli a jeho zpracování naprosto propadl. Takže, abych odpověděl na otázku, ano, mám rád chilli ;-)

M: Ahoj, chilli jím od malička, ale druhy, se kterými přišel Dan, jsem poznal až ve Španělsku na Erasmu, kde jsem poznal i Dana. Mám rád chilli hlavně v jídle a úplně nejraději ho jím ve formě omáček. Samotné papričky mě moc nelákají, ale je pravda, že občas si nějaké to Habanero ze zahrádky do salátu nakrájím.

Kolik toho vydržíte?

D: Těžko říct. Vypadá to, že v porovnání s ostatními vydržím opravdu hodně. Tam, kde ostatní při pojídání chilli brečí a slintají, já se cítím v pohodě. Nejvíc co jsem kdy snědl, bylo 9 mil. SHU, extrakt nalitý v Carolina Reaper (nejpálivější paprička světa), to už byla vážně síla.

M: Pro mě je únosná hranice okolo 600 tis. SHU – což je hranice papriček Habanero, které jsem zmínil výše. Dan je rozhodně větší kabrňák v pojídání syrového chilli.

Slyšel jsem, že se účastníte závodů „plechová huba“, je to pravda?

D: Plechovou hubu jsem poprvé vyhrál v roce 2015 a byla to v podstatě pro mě naprostá náhoda, nebo možná osud. V té době jsem ještě dělal chilli omáčky především pro kamarády. Výhrou v soutěži jsem poznal spoustu nadšenců a pěstitelů chilli. Jsme taková semknutá komunita bláznů, co se schází a pojídají pekla.

A teď k vašemu podnikání. Jak se zrodil nápad na výrobu chilli omáček?

D: Z první sklizně, kterou jsem před 6 lety měl (bylo to přesně 21 kusů Naga Bhut Jolokia), jsem vyrobil pár litrů různých chilli omáček z receptů, které jsem si vymyslel. Rozdal jsem pár desítek omáček kamarádům a díky šuškandě se nám začali ozývat lidi, kteří si u nás chtěli chilli omáčku koupit. Každou sezónu jsem zvětšoval pěstební plochy, učil se pěstovat chilli a z následné sklizně vždy udělal několik set kusů omáček, po kterých se na podzim a před Vánoci vždycky zaprášilo. Pak jsem si dal 9 měsíční stáž na Erasmu ve Španělsku, kde jsem poznal Martina. Po návratu jsme se rozhodli, že se pustíme do podnikání spolu.

palito UI

 

Pěstujete si vlastní chilli papričky, je to hodně práce?

M: Našim cílem bylo věnovat se celé komoditní vertikále chilli papriček. Už jenom proto, abychom si sami prošli od píky celým procesem. Tento rok byl pro nás zlomový, od pěstování chilli na zahrádce jsme se pustili do pěstování stovek rostlin chilli paprik a bojovali se škůdci, nemocemi a pěstební technologií. Máme stále co zlepšovat a do příštích let si bereme spousty nových poznatků.

Kolik chilli rostlin jste letos nasadili?

M: letos jsme vyklíčili okolo 1 000 ks rostlin a okolo 20 různých druhů.  

Kolik kilo chilli papriček z nich můžete sklidit?

M: Předpokládaný výnos je okolo 700 kg.

Jak dlouho trvá vyrobit jednu várku omáčky a kolik druhů vyrábíte?

D: Jednu várku omáček v současnosti zvládneme přibližně za 6 hodin, tomu ale předchází více jak půlroční práce a piplačka se sadbou. V naší stále nabídce máme nyní 7 druhů chilli omáček a dalších 5 výrobků děláme sezónně.

Letos se účastníte také farmářských trhů a jiných akcí. Kde všude vás mohou lidé najít a koupit si omáčky?

M: S farmářskými trhy jsme začali jako s první možností, jak nás zviditelnit. Šli jsme prostě s kůží na trh. Nejprve jsme byli na Kubánském náměstí, pak jsme získali místo  na Jiřího z Poděbrad a nakonec i na náplavce. Dalším důležitým druhem akcí jsou street foodové akce, kde lidé mohou dobře vidět, jak lze naše omáčky používat, k jakým jídlům se dobře hodí. Tento rok jsme se účastnili několika street foodů před klubem Cross v Holešovicích a na Smíchovské náplavce.

D: V neposlední řadě jsou pro nás zajímavé akce zaměřené na chilli komunitu, které jsou pro nás možností, jak se setkat s těmi nejvěrnějšími a nejzapálenějšími zákazníky. Mojí srdeční záležitostí je již zmiňovaná Plechová huba, ale letos jsme zavítali i na řadu dalších akcí s chilli tématikou. Byli jsme na Chillibraní v Brně, na Chilli Měchov v Hradci králové, na Chillifestu v Praze a 17. 11. 2017 se opět chystáme na Plechovou hubu, tentokrát do Meetfactory.

22553220_1110410129090034_8114662924881309215_o

Kdy jste si řekli, že je vaše podnikání úspěšné a že má cenu do toho jít naplno?

M: Když od vás lidé kupují produkty a pak vám napíšou nebo řeknou, že právě ty vaše omáčky jsou nejlepší na světě :)

D: Mělo to takový pozvolný vývoj. Ze začátku to byl jenom můj koníček, pak si ode mě začali brát omáčky i kamarádi a jejich známí. Když mi začali psát cizí lidi, že by chtěli naše omáčky, tak jsem si řekl, že už tomu nemůžu věnovat pouze svůj volný čas, protože bych nebyl schopen uspokojit poptávku. Dal jsem dohromady tým s Martinem a bratry Honzou a Jonášem a za pomoci pár dalších lidí jsme se do toho vrhli naplno.

Jaký největší problém jste museli překonat?

D: Neustále musíme čelit novým a novým problémům. Problém s nalezením kvalitních zaměstnanců nás asi pálil nejvíc. Je těžké najít schopné lidi, kteří budou sdílet vaše nadšení a udělají věci přesně tak, jak je chcete vy. S postupem času je ale delegování úkolů na ostatní opravdu nezbytností, jinak by se z toho všeho řešení člověk nejspíš zbláznil. :-D

Jak jste se dostali k Point One?

D: Zcela náhodou. Jednou jsem Gábinu (manažerka inkubátoru) oslovil na chodbě, ještě ten den jsem svůj projekt prezentoval před odborným publikem a záhy na to jsem byl přijat mezi členy inkubátoru.

Jak vám inkubátor pomohl v začátcích?

D: Ukázal mi, že řada lidí se potýká s podobnými problémy jako já. Člověk se zlepší v prezentačních dovednostech a navíc se trochu otrká. Naučí se odpovídat na nepříjemné otázky a hlavně je začne řešit.

Co je podle vás jeho největší hodnota?

M: Síť kontaktů, kterými disponuje. Přátelské prostředí mezi jednotlivými inkubovanými projekty. Příležitost dostat se na velmi zajímavé akce a tím se více zviditelnit.

Co byste poradili lidem, kteří chtějí s podnikáním začít, ale zatím nenašli odvahu se do toho pustit?

M: Vždycky bude spousta lidí, kteří vás budou od vašeho projektu odrazovat. Bude i řada těch, co vám bude fandit. Hlavní je váš vnitřní pocit. Musíte svou práci dělat s vášní a zákazníci si vás najdou sami.

D: Hlavní je moc se o všem nerozmýšlet a začít něco dělat. A nebojte se VYTRVAT.

Díky kluci za rozhovor, ať vám chilli byznys pálí a spoustu spokojených zákazníků.

Petr G. Kopeček

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>