7. část – Poznámky z cest: Jak se podniká a inovuje v USA

Manažerka Point One, Gábina Koláčková, se vypravila do světa na zkušenou. Respektive byla na tři týdny vypravena od U. S. Department of State v rámci programu International Visitor Leadership Program do USA, aby okoukala, jak to dělají jinde (Science and Technology Entrepreneurship).29541527_10212288815995618_6516615253856354304_o Den 12 Na dvanáctý poznávací den jsme měli naplánováno na dopoledne muzeum.29343057_10212265536133636_9186045043020922880_n Ono to zřejmě bylo v programu, ale protože jsem se rozhodla program nečíst a nechat se každý den překvapit, tak mě překvapilo, že sice jdeme do muzea, ale jedná se o další z meetingů s vedením z TOP 10 nejnavštěvovanějších muzeí v USA – Denver Museum for Nature and Science.29365551_10212265534333591_31675190534471680_n Ti nám sdělili, jak a proč fungují (pro mě nejzajímavější údaj byl, že jejich rozpočet je 40 000 000 dolarů na rok, což činí téměř  2,5 mil. Kč na den. Na to, že se jedná o jeden barák, mě to dost šokovalo. Chtěla jsem se zeptat na rozpočet detailněji, ale o dotaz se přihlásil ruský kolega, který to zabil dotazem, zda v muzeu pracují Ph. D., jako to viděl v seriálu Přátelé.29425781_10212265533893580_3456801623571955712_n A ano, pracují. Obdoba Rosse Gellera nás vzala na exkurz tajnými sklady kostí dinosaurů a mastodontů, na které jsme si mohli dokonce šáhnout. Teda aspoň myslim, že to bylo povolený. ..no rozhodně to nebylo zakázaný…29388807_10212265533453569_3288616347847622656_n Dokonce nás vzal na místo, kde jeho podřízení vzduchovou tryskou odkrývají kamenné vrstvy z kostí (odkrýt lebku dinosaura je práce v průměru na dva roky na plný úvazek). Tam jsme sice mohli fotit, ale bylo nám zakázáno to zveřejňovat, takže kdo to chce vidět (mám parádní video), nechť se staví v Point One :D 29342414_10212265534773602_601400162807447552_n (Ilustrační foto dobrovolníka z již zveřejnitelné části muzea) Pak mi pan doktor věnoval 76 milionů starý kámen, ve kterém našli dalšího dinosaura a měli jsme rozchod. 29365818_10212265535013608_4351438483785515008_n Američany musím fakt pochválit za parádně zpracovaný muzea. Exponáty dávají do 3D expozic, které aranžují na jejich vlastní prostředí. Myslím, že pro děti super způsob, jak je vzdělat.29342649_10212265535173612_7024054047762022400_n Dále nás čekal přejezd do project CURE – veliká humanitární organizace, která se posílá zdravotnické pomůcky a vybavení do zemí třetího světa, nebo postihnuté katastrofou. Tam to bylo trochu rozpačité, protože jsme dostali letáček, kde byl výčet zemí, kterým tato organizace dlouhodobě pomáhá a všechny zmíněné země měly v naší skupině své zastoupení. Paní ředitelka nám povídala, jak to celé probíhá a pustila informativní video, kde za typických afrických rytmů pobíhaly africké děti a byly šťastné z pomoci této organizace (zde mě pobavila africká kamarádka Ellen, co seděla vedle mě a zašeptala mi do ucha „jasně, přesně tuhle hudbu si každej den ráno pouštim“). Pak byl diskuzní panel, který byl lehce na hraně, protože zmíněné země ze seznamu se začaly ptát na ožehavá témata (například Nigérie – že je to moc hezké, ale že když se k nim něco takového dostane, tak ve výdejnách to není k dostání a hned za rohem na ulici se to prodává atp.). Myslím, že toto setkání bylo přínosné pro obě strany. Nicméně pak nás vzali do skladu, rozdělili úkoly a my začli balit balíky pro země v nouzi (opět jsem se přesvědčila, že ten program bych si občas mohla přečíst).29388676_10212265536013633_1690683970213117952_n Paní ředitelová se mě ptala, jestli mám ze sebe lepší pocit, když jsem dobalila dvě tašky plné náplastí, obvazů, desinfekcí, použitých gynekologických kleští, které mi při instruktáži dala paní ředitelka do ruky a ujistila mě, že jsou umytý, mýdel, ručníků atp., že jsem takto třeba zachránila někomu život. Odvětila jsem, že třeba právě ne, protože jsem to sbalila blbě a na něco podstatného zapomněla a o život tak kvůli mně někdo přijde. Má odpověď ji moc nepotěšila, ale asi studovala diplomacii a odměnila mě za můj vtípek prací navíc.29340581_10212265536333641_236396103778435072_n Pak už jsme jeli na hotel, kde jsme měli nejnáročnější bod programu – oslavu narozenin argentinské Marie. Rozhodli jsme se ji udělat u bazénu na střeše hotelu. 29356634_10212265536453644_1200391914113728512_nAle páč byla zima, šli jsme brzy k Ellen na pokoj, kde jsme si hezky spořádaně sedli do kroužku a hráli flašku. A pili s mexickým rektorem univerzity (zvaným též Don Corleone) tequillu.29356449_10212265537013658_5969398963936165888_n Ta byla moc výborná, musím říct. A pak jsme asi šli spát, si myslim. Den 13  Byla sobota a my měli až do poledne volno. To jsem využila k vykoupání se v bazénu, kam se mi sice nechtělo, ale říkala jsem si, že mi budou pak kamarádi závidět, a tak jsem šla. Nenechte se zmást – je cca 5 stupňů. Nicméně ten bazén byl vyhřívaný, takže až mě potkáte, tak mi prosím projevte známky závisti.29386041_10212265537133661_2531324510171299840_n Zbylý čas jsem využila k nákupu a závěrečné prohlídce města, což vás podle mě taky moc zajímá.29366399_10212265537653674_7365399824901865472_n 29343085_10212265538293690_588505824876298240_n 29342531_10212265538933706_7746948853869314048_n Pak nás čekal přejezd cca hodinu do Boulderu (sami se nazývají Silicon Mountain), kde jsme měli program v místní knihovně, kde se konala výstava robotů. To, že byly pro děti, nás (a myslím, že i organizátory) trošku zaskočilo a tak jsme šli na prohlídku města.29472835_10212288815275600_4578695270820216832_o 29497695_10212288814915591_8400154959445753856_o 29473047_10212288814755587_3277872044775047168_o 29472307_10212288816155622_7550041366605070336_o Pak jsme se ubytovali v hotelu a hned jeli na oslavu dne sv. Patrika. To nám organizátoři slibovali mejdlo už od prvního dne příjezdu do USA. Že to bude ale taková party hard, nikdo nečekal. Vzali nás do domova seniorů, kde si nás rozesadili po třech lidech ke každému stolu, kde byli senioři a my měli za úkol se s nima družit.29472753_10212288816315626_5903235662756184064_o 29472267_10212288816755637_1012278758935101440_oPak jsme se každý hezky do mikrofonu představili a pověděli, co doma děláme. K mému překvapení mi organizátor sdělil, že mezi seniory je i Smithová Zdeňka, rodačka z USA, dcera pražsko-litomyšlských emigrantů z roku 1938. Tak jsem za ní hned běžela na pokec. 29468895_10212288816835639_2372080596148027392_oDaly jsme si spolu hezky víno a povídaly si hezky plynnou češtinou. Rovněž mi představila svou dceru Helenu, která česky výborně rozuměla též. To bylo moc milé setkání. Dozvěděla jsem se, že dělala vědeckou činnost pro NASA.

—————————————-
Pokračování zde

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>